MÍSTNÍ MUZEUM BÝŠKOVICE

Víte, kdo to byli legionáři, k čemu se používalo motovidlo a kam se chodívalo „na lízačku“? Pokud Vás zajímají odpovědi na tyto otázky, navštivte Místní muzeum v Býškovicích, které nabízí dvě prohlídkové expozice, zázemí pro přednáškovou a kulturní činnost a pravidelné putovní tematické výstavy.  První část muzea je věnovaná neobyčejnému člověku a místnímu rodákovi generálu Bohuslavu Závadovi, kdežto druhá ukazuje život v obci od poloviny 19. století. Před vstupem do expozic si navíc můžete prohlédnout dobové fotografie z Býškovic, sáhnout si na více než 115 let starou stříkačku místních hasičů nebo si přečíst dva pozoruhodné příběhy o odvaze zdejších obyvatel. Muzeum se nachází v budově bývalé školy a je přístupné i osobám s omezenou pohyblivostí.

Expozice generála Ing. Bohuslava Závady

Bohuslav Josef Závada se narodil v roce 1890 přímo v budově školy v učitelské rodině. Od mládí projevoval velké výtvarné nadání a zájem o literaturu. Byl aktivním členem Sokola a během vysokoškolských studií pracoval v mnoha studentských spolcích.

Těsně před ukončením stavební fakulty v Brně ale vypukla 1. světová válka a Bohuš musel narukovat na východní frontu. Jako český vlastenec a demokrat nechtěl bojovat za rakouskou monarchii, a tak zběhl do ruského zajetí. Vstoupil do československých legií, s nimiž prošel celou Sibiř a kolem Asie nakonec v roce 1920 doputoval do svobodného Československa.

Po několika letech práce na ministerstvu národní obrany dostudoval a chtěl se věnovat práci stavebního inženýra. Nakonec však zůstal v armádě a stal se velitelem 30. pěšího pluku ve Vysokém Mýtě, který byl díky jeho osobním kontaktům s Aloisem Jiráskem pojmenován po tomto slavném spisovateli. Od roku 1935 pracoval na projektech hraničního opevnění. Po záboru Československa nacistickým Německem v roce 1939 odmítl emigrovat a začal ve východních Čechách organizovat odboj v rámci Obrany národa. Po jejím prozrazení byl Závada v roce 1940 zatčen a jako jeden z velitelů byl o dva roky později v Berlíně odsouzen a popraven. Za sebeobětování a ilegální činnost pro záchranu druhých a své vlasti byl vyznamenán medailí za odboj a medailí Štefánika za práci v obraně vlasti. In memoriam byl jmenován brigádním generálem a v roce 1946 mu byl na VUT Brno udělen doktorát technických věd, in memoriam.

V expozici uvidíte například jeho kresby, motáky z vězení, osobní věci, poznámky z bohaté četby, vyznamenání i modely pohraničních pevností, které pluk pod jeho velením pomáhal chránit. Skutečným unikátem je dopis na rozloučenou nebo původní červený plakát, kterým nacisté oznamovali, že byl popraven.

Expozice Býškovice napříč staletími

Jak se v Býškovicích žilo za dob našich prababiček, můžete poznat ve druhé expozici muzea.

Dozvíte se, čím se živili zdejší lidé, co chovali a pěstovali a nahlédnete do dílen řemeslníků – koláře, kováře, bednáře, ševce nebo sedláře. Dozvíte se například, jak kovář poznal, že kovadlina není prasklá nebo jak vzniklo pořekadlo „ševče drž se svého kopyta“.

Podíváte se také do domácnosti, prohlédnete unikátní exponáty jako například ruční pračku z dílny místního bednáře, kolovrat a motovidlo k domácímu zpracování lnu nebo unikátní past na hlodavce. Dozvíte se, z čeho lidé stavěli své domy, čím před sto lety svítili, jaký měli jídelníček a jaké dobroty ukrývala „fortovňa“.

Škola byla velmi důležitou institucí a učitelé významně ovlivňovali život v obci. Učili místní děti, ale šířili také nové poznatky v zemědělství, založili čtenářský spolek a první veřejnou knihovnu, organizovali divadelní představení i sportovní aktivity. V expozici si můžete prohlédnout původní vybavení školní třídy i s pomůckami.

Býškovičtí se vždy rádi bavili, což dokládá dlouhý seznam tradičních akcí. Původní záhorské kroje jsou k vidění v závěrečné části expozice. Za pozornost stojí také mapa obce ukazující například, kde bývaly dílny řemeslníků, kde ženy bělily plátno nebo kam obecní pasák vyháněl na pastvu kobyly s hříbaty.

";
2011 | Webdesign by MOONS